Lékárnička vs. krabička první pomoci
Lékárničku známe všichni, hlavně jakou povinnou výbavu do auta. Také víme, že se v ní nachází spousta věcí, které kolikrát ani neumíme pojmenovat, natož abychom měli přehled, na co a jak je využít. Jsou v ní všelijaké obvazy, nůžky, náplasti a rukavice… Jenže potřebujeme tyto předměty nutně i v terénu při poskytnutí první pomoci?
Nejsem žádný odborník, obsah a vybavení své vlastní krabičky první pomoci jsem postupně poskládal podle svých zkušeností z túr.
Co se týče horského prostředí, nejdříve bych si ujasnil pojem lékárnička. Beru to jako soubor věcí, které s sebou musím mít, když nemám šanci být v nejbližší době ošetřený někde v “civilizaci”. Plně vybavenou lékárničku s sebou nosí ti, kteří v horách tráví několik dní bez sestupu dolů do údolí. V ní je opravdu nezbytné, abyste měli obvazy, nůžky, náplasti, pinzetu, rukavice a balíček léků podle vlastních preferencí (a podle osobních zkušeností i další důležité věci). Lékárničky obsahují často i izotermickou fólii, kterou můžete použít v případě podchlazení.
Protože většina z vás asi nebude chodit na tyto těžší a náročnější výlety několik dní mimo městečko, rád bych se s vámi podělil o mou zkušenost, co si s sebou beru v krabičce první pomoci. Nenazývám to lékárničkou záměrně, protože předměty v ní obsažené považuji za nejvíce nutné pomůcky, bez kterých se neobejdu v případě, že se po cestě stane něco nevítaného.
Vždy mám v batohu něco sladkého na zub, když se mi zatočí hlava nebo se cítím zesláblý a unavený. Pro mě je první energie na dosah hroznový cukr nebo energetická tyčinka, která dodá cukr a nakopne mé tělo do dalšího fyzického výkonu. Když vím, že mě ten den čeká dlouhá túra, přibalím si dobatohu ještě proteinovou tyčinku, abych rovnoměrně a vyváženě doplňoval živiny a netrápil se po cestě hlady.
Protože horské sluníčko je nevyzpytatelné a já se velmi lehce spálím, nevycházím z apartmánu na túru bez opalovacího krému. A nemyslete si, že v zimě ho mít nemusíte! Kolikrát jsem se spálil v Alpách i v zimě na sjezdovce, takže pokud vyrážíte i mimo letní sezónu, určitě ho přibalte do batohu taky.
Další základní věcí je pro mě náplast. Ne náplast obyčejná, protože na zpocené noze příliš nedrží, mluvím z vlastní zkušenosti. Já i celá moje rodina preferujeme a využíváme náplasti Compeed, které jsou výhodné v tom, že na noze drží i několik dní, ustojí zpocenou nohu i koupání a dokonce mají v sobě léčivý gel, který postupně do puchýře uvolní a podporují jeho zahojení. Bez nich už na výlet nevyjdu a vždy jich mám v batohu celou krabičku.
Jeden obvaz, nůžky a pinzeta jsou další důležité položky, když potřebujete něco obvázat, ustřihnout nebo vytáhnout třísku z prstu. Hlavně jsou malé a lehké, takže nezaberou moc místa. Vždy mám s sebou i trošku náplasti obyčejné, kdyby náhodou byla na něco potřebná.
Posledním nezbytným bodem je souprava základních léků. Pokud berete nějaké léky vy každý den, určitě je s sebou noste, alespoň v rezervním množství, ať už se jedná o léky na vysoký krevní tlak nebo na alergii. Kdyby se vám něco stalo, budete je mít u sebe. Následují léky na bolest – klasické tabletky s paracetamolem (Paralen) nebo ibuprofenem (např. Ibalgin), když vás přepadnou bolesti hlavy, kloubů nebo zad, dobře poslouží i na zvýšenou teplotu. Pak bych ještě zdůraznil léky na průjem, například aktivní uhlí, Endiaron nebo Imodium. Já s sebou ještě vozím nějaké cucavé tabletky na bolest v krku a vždy jen samotná platíčka, abych ušetřil místo v batohu, které by jinak zabrala krabička.
Víc si neberu, protože zaťukám, nikdy jsem nic dalšího při cestě nepotřeboval. Pro přehlednost to dávám do zvláštní kapsičky, aby bylo vše pohromadě.
Všechny ostatní nepříjemnosti, co se mi přihodily na túrách, jsme vyřešili až po sestupu zpět do údolí do našeho apartmánu. Tam si pak můžete vzít třeba ještě léky na kašel, kapky do nosu, dezinfekci, sterilní krytí, obvazy, trojcípý šátek, krém na uklidnění spálenin (Panthenol) nebo masážní gely na bolavé svaly.
Uvědomte si, že pokud budete mít perfektní výbavu a nebudete ji umět patřičně použít, je vám téměř k ničemu. Po cestě se může stát cokoliv a nikdy to nemůžete dopředu předpovědět. Proto by chtělo, aby minimálně jeden člen vaší výpravy ovládal základy první pomoci a byl schopný se ujmout iniciativy, pokud to bude nutné.
Přemýšlejte také prakticky, abyste neměli celý batoh nacpaný léky a obvazy, když víte, že za pár hodin budete zas dole v údolí. Nemá smysl se tahat s přehnaným množstvím věcí, které nikdy nepoužijete.
Pokud samozřejmě ve vyšších nadmořských výškách budete trávit několik dní bez sestupu, má smysl obohatit lékárničku o další léky – antibiotika, antimykotika, dezinfekci nebo vitamíny.