Alpyprovšechny.cz

Monte Piana – přírodní muzeum 1. světové války

PROVINCIE: JIŽNÍ TYROLSKO (ITÁLIE)

OBLAST: DOLOMITY
POHOŘÍ: SEXTENSKÉ DOLOMITY

Start: Rifugio Antorno (1875 m)

Cíl: Monte Piana (2324 m)


Charakteristika:

Náročnost
Atraktivita

Stručný popis trasy:

Monte Piana je zajímavá stolová hora s rozlehlou náhorní plošinou, kterou odděluje úzké sedlo Forcella dei Castrati (2272 m) na jižní a severní stranu. Hora má dva nevýrazné vrcholy – na jižní straně je to Monte Piana (2324 m), na severní straně Monte Piano (2305 m).

Monte Piana je jedním z míst, které výrazně zasáhla 1. světová válka. Dnes je to přírodní a turistický ráj, před více než 100 lety zde bylo válečné peklo. Vedla tudy tzv. italská fronta, která se táhla od Ortleru až do slovinských Julských Alp.

Vrcholový kříž Monte Piana

Největší a nejurputnější boje probíhaly právě v Sextenských Dolomitech – kolem Marmolady, v horských oblastech Fanes nebo Monte Cristallo. Právě zde na Monte Piana se v letech 1915 až 1917 odehrávaly kruté boje mezi Rakouskem – Uherskem a Itálií. Plochá hora Monte Piana byla velice strategickým místem pro obě strany, údolí Höhlensteintal pod touto horou bylo významnou spojnicí mezi severem a jihem válečného území. Rakousko hájilo severní vrchol Monte Piano, Itálie jižní vrchol Monte Piana.

Válčilo se ve vysokohorském terénu a v drsných podmínkách. Jaký asi byl život vojáků v této oblasti během těžkých bojů 1. světové války? Jak asi vypadalo zásobování v této nepřístupné dolomitské krajině? Jaké byly životní a hygienické podmínky? Jak byli ošetřováni zranění? Napadne vás mnoho otázek… Jisté je, že zde zahynulo mnoho tisíc vojáků. Někteří z nich přímo v boji nebo v důsledku zranění, mnoho jich ale zahynulo právě díky vysokohorským podmínkám – umrzli, zřítili se ze skály, zahynuli v lavině nebo zemřeli hladem a nemocí díky nepravidelnému a nedostatečnému zásobování.

Škodovácký kanon, pod ním chata A. Bosi

Dodnes zůstalo na Monte Piana mnoho viditelných pozůstatků 1. světové války – zbytky vojenských staveb a opevnění, střelecké zákopy, kryty, kaverny, pozorovací stanoviště, pomníky. U kapličky Sv. Marie nad chatou Angelo Bosi je vystavený kanon vyrobený v plzeňské Škodovce.

Jednotlivé vojenské pozice byly vzájemně propojeny úzkými a těžce schůdnými stezkami a také cestami uměle vysekanými do skály, k zajištění se používala lana. Zhruba před 50 lety začaly být tyto bývalé vojenské zajištěné cesty obnovovány, dovybaveny o ocelová lana a žebříky a staly se tak základem pro dnešní oblíbené feraty.

Na Monte Piana vede z různých stran několik přístupových cest, většinou náročných a zajištěných. Ta nejjednodušší je cesta od jezera Misurina. U něj se však dá velice těžko zaparkovat, proto je lepší popojet k jezeru Antorno a Rifugio Antorno. U chaty nebo na vedlejším plácku je možné nechat auto a vystartovat. Pár desítek metrů od chaty je značená odbočka do lesa. Vede tudy pěšina, která se napojí na starou vojenskou cestu. Po této štěrkové a poté asfaltové cestě (nebo zkratkou prudkým svahem mezi klečí) se dostaneme k Rifugio Angelo Bosi.

K chatě Angelo Bosi lze také vyjet terénním vozidlem (horské taxi) – tuto možnost možná využijí rodiny s menšími dětmi.

Nad Rifugio Angelo Bosi je kaple Sv. Marie a u ní starý škodovácký kanon. Odsud vede cesta na náhorní plošinu, kde už můžete chodit podle vlastního uvážení nebo podle informačních tabulí.

TIP: na náhorní plošině monte piana vede číslovaná naučná stezka s informačními tabulemi, obrázky a legendou. na chatě Angelo BOsi je možnost zakoupit si mapku, která vám poslouží jako průvodce přírodním muzeem 1. Světové války.

Než dojdete k vrcholovému kříži Monte Piana, minete mnoho zákopů, vojenských úkrytů a pomníků. Určitě si nenechte ujít ani severní stranu náhorní plošiny. Přejděte přes sedlo Forcella dei Castrati a jděte až k Toblašskému kříži (Toblacher Kreuz). Cestou opět uvidíte mnoho pozůstatků z 1. světové války. Od kříže je krásný výhled do údolí Höhlensteintal, z celé náhorní plošiny pak nádherný kruhový výhled na východní Dolomity a horské masivy Drei Zinnen, Monte Cristallo a Cadini.

Toto místo určitě stojí za návštěvu. Je to krásný kout přírody, i když na vás možná dolehne tísnivá atmosféra a připomínka bojů nesmyslné světové války.

 


 

Parametry túry:

Chata Antorno – Chata A. Bosi cca 80 min. (3,5 km)

Chata A. Bosi – Monte Piana cca 25 min. (1,0 km)

Cesta po náhorní plošině (vlastní nebo po naučné stezce dle tabulí) a zpět k chatě Angelo Bosi                      60 až 90 min., (3 až 5 km)

Chata A. Bosi – Chata Antorno cca 60 min. (3,5 km)

 

Mapa:

Cesta od chaty Antorno k Monte Piana:

Putování po náhorní plošině (od Monte Piana k Monte Piano a zpět):

 

 

 


Fotogalerie:

Jezero Antorno - výchozí bodVyhlídka na CadiniRifugio A. BosiŠkodovácký kanonZákopy na Monte PianaPyramida CarducciZákopy na Monte PianaPohled na Tre CimePomník majora BosihoZvonička přátelstvíToblacher Kreuz (M. Piano)Bývalé rakouské opevněníMonte CristalloRozkvetlá náhorní plošina

Podobné příspěvky

Túra okolo vrcholu Langkofel

Čtenář

Seceda – jeden z nejkrásnějších vyhlídkových vrcholů Dolomit

Jirka

Tre Cime/Drei Zinnen – symbol Dolomit

Jirka

K vylepšování obsahu a k analýze návštěvnosti využíváme soubory cookie, které jsou sdíleny s partnery pro reklamu a analýzy. Prohlížíte-li naše stránky, předpokládáme, že s tím souhlasíte. Souhlasím Více informací